Tohle asi dělají všichni rodiče. Jakmile dítě trochu povyroste (cca 9 měsíců a víc), ptají se ho stále dokola:

“Kde máš nos?”
“A kde máš oči?”
“A kde pusu, ouška, vlásky, kolínka, zadeček, …?”

I já se ptala. A dítě se smálo, učilo a ukazovalo, co jsem chtěla slyšet.

Usnadnilo nám to oblékání. Při hledání rukou a nohou jsme si užili legraci a vyhnuli se zbytečnému dohadování. Po čase nám to ale přestalo stačit.

Super skládačka za 129!

Proto jsem byla nadšená, když jsem v Lidlu narazila na skládačku lidského těla. Stála pár korun, měli chlapečka i holčičku a já si zpětně říkám, že jsem měla koupit obě pohlaví.

Kdykoliv totiž tuhle dřevěnou skládačku vytáhneme ze zásuvky, naučíme se něco nového, pěkně vrstvu po vrstvě. Už zvládáme zažívací ústrojí, srdce a plíce na dýchání. Víme, že mozek vypadá jako oříšek a jsou v něm nápady, spousta nápadů. Umíme najít tepny a žíly a také lebku, kterou mívají piráty na vlajce.

Věřím, že nám to vydrží dlouho. Je toho tolik, co ještě neznáme!

Skládačka je dřevěná, moc pěkně malovaná. Na to, jak často ji skládáme vypadá stále zachovale, jen sem tam se někde trochu oštípl rožek. Co se mi na ní ale líbí úplně nejvíc je to, že se nevyhýbá intimním partiím. Nejedná se o žádné bezpohlavní postavičky, panenka ani panáček nemají v nahaté vrstvě spodní prádlo. Všechno je zkrátka tak, jak to má být, tam, kde to má být. Kluk je kluk a holka je holka.

Za tohle má u mě Lidl rozhodně palec nahoru.